Co je kung-fu?
Kung-fu (gongfu) 功夫 je výraz, který označuje schopnost člověka, který dosáhl ve svém oboru vysoké dovednosti, zručnosti nebo mistrovství. Nejčastěji se dnes spojuje s čínským bojovým uměním jako takovým. K tomuto populárnímu zjednodušení přispělo množství filmů z hongkongské kinematografie 70. a 80. let, které se k nám houfně dostávaly na videokazetách o desetiletí později. Význam tohoto slova je však mnohem širší.
Znak pro kung (gong) je složený ze dvou dalších znaků. Jeden znamená práci, dril – kung (gong) 工; druhý představuje sílu – li ( li) 力.
Znak fu (fu) znamená doslova něco, čeho člověk dosáhne. Spojení těchto dvou slov v nás tedy má evokovat dokonalé lidské mistrovství dosažené prostřednictvím neustálé usilovné práce a hledání způsobů, jak danou věc zvládnout, vstřebat, pochopit…
Samotný výraz kung-fu je spojený s tichou seberealizací, pokorou, s tradicemi a učitelem, který nás do daného oboru zasvěcuje.
Je to umění a vyzdvižení lidské bytosti, které často končí až kdesi za hranicí běžných lidských schopností. Ať už se jedná o již zmiňovaná čínská bojová umění nebo zdravotní cvičení, medicínu, kaligrafii, malbu, hudbu, servírování čaje kung-fu čcha (gongfu cha)…
Vše je jen prostředkem kráčejícím ruku v ruce s životem člověka, cvičením se v dokonalosti samotného bytí. Z drilování dokonalé techniky do nejmenších detailů se přitom časem stává virtuozita a skutečné bohatství obsažené v nás a životě samotném.
Říká se, že cesta ke kung-fu vede přes kung-fa. Fa v překladu znamená „metoda“. A tedy správná pracovní metoda předávaná z generace na generaci je vstupní branou ke kung-fu. Bez něj to nejde.
Text: Miloš Bachár
Překlad a textová úprava: Alena Koutecká
Miloš Bachár začínal v roce 1997 s jógou. Po pěti letech přešel k čínskému bojovému umění. V letech 2002 až 2012 ho zaujal především jihočínský Mai Gei Wong wing chun, později studoval asi rok Čchen tchaj-ťi u Jožky Goliana, žáka Čchen Pinga (Chen Binga). V té době se dostal i ke korejskému zenovému buddhismu.
Od roku 2012 cvičí wudangské tchaj-ťi – linii San Feng Pchaj (San Feng Pai) mistrů Čung Jün Lunga (Zhong Yun Longa) a Jüan Siou Kang (Yuan Xiu Gang), nej-kung (nei gong) a nej-tan (nei dan) u Michala Stejskala. Pobýval také přímo v chrámu Jü Sü Kung (Yu Xu Gong) u Jüan Siou Kang (Yuan Xiu Ganga).
Svoje znalosti v taojin (daoyin), nej-kung (neigong), taoistické meditaci a alchymii si v listopadu 2017 odjel prohloubit k mistrovi Čung Süe Jung (Zhong Xue Yong) do chrámu C‘-siao Kung (Zixiao Gong) a k mistrovi Wang (Wang) z linie Lung Men Pchaj (Long Men Pai) – dračí brána.
Do budoucna by rád studoval Ťing Ming tao-ťia (Jing Ming daojia) z Lao Šanu (Lao Shanu) u mistra čínského původu, který hovoří česky, avšak přeje si zůstat v anonymitě.
1 odpověď
[…] je TCHAJ-ŤI ČCHŰAN ve světě tak oblíbené? Je to proto, že má kung-fu. Kung-fu je dovednost získaná dlouhodobým cvičením. Není to nic, s čím byste se […]